úvod o nás Reportáže Cestografie Knihy Napište nám


Popovyane, Bulharsko 2008

   Při cestování je nejlepší pohybovat se samostatně, bez větší skupiny lidí, aby bylo možné improvizovat a nebylo nutné držet se předem pevně určeného itineráře. Optimální je půjčit si auto a „bloumat po krajině“.
   A tak jsme se cestou z Rilského kláštera zpět do Sofie ocitli v malé vesničce, kde zrovna probíhala jakási slavnost. Lidé tančili kolové tance, hodovali a popíjeli. Požádala jsem starou paní v kroji, jestli si ji mohu vyfotografovat. Ráda svolila, ale pod podmínkou, že ji vyfotím společně s vnučkou. Teprve dodatečně jsem si uvědomila, jak snímek naprosto přesně a úsměvně vystihuje generační přístup k tradicím. Babička má kroj, vnučka má kroj – je ještě malá a poslušná. Babička se hrdě dívá na svou vnučku, ta má bezelstný výraz a zatím jí ke štěstí stačí kornout zmrzliny.
   Nicméně zpovzdálí vše sledují „moderní“ dvacítky – odbarvené na blond, s nalakovanými nehty, v džínech a „trendy“ mikinách. Je jasné, že za pár let bude vnučka vypadat podobně. Otázkou však zůstává, jestli následně blondýny přirozeně „ztmavnou“ a na důchod obléknou kroj...