úvod o nás Reportáže Cestografie Knihy Napište nám

Rubrika „o nás“ ... inu ... jak to jen napsat?

S Jirkou už nejsme „my“... přesto níže ponechávám text tak, jak byl v roce 2002, kdy tyto stránky vznikly, sepsán. A úplně dole najdete aktuální stav...

Příjemně znějící výraz "cestománie", který přesně charakterizuje onen stav, je již bohužel duchovním majetkem někoho jiného, a tak nezbylo, než použít poněkud kostrbatější "cestovní horečku".

  Cestování, fotografování a touha poznávat nové, neobvyklé kraje nás oba, zdá se, pohlcuje čím dál více. Přesně v souladu s úslovím o tom, jak s jídlem roste chuť, si troufáme do krajin méně a méně turisticky obvyklých. Našli jsme společnou zálibu v zemích arabského světa, či přesněji Blízkého a Středního východu a postupně se při svých cestách zakusujeme stále dále a hlouběji do této oblasti.

Docela dobře si pamatuji, kdy v nás to neodbytné orientální nutkání a puzení vzklíčilo. Zdaleka to nebylo odjakživa… Nejsou ani tak příliš vzdálené doby, kdy jsme seděli doma a nezdálo se nám, že je na tom něco divného. Na dlouhá léta, kdy jsme nemohli vycestovat zpoza železné opony, navázalo batolecí období našich dětí a to bylo vzápětí vystřídáno krátkým omámením nově vybudovanou zahradou. Tehdy jsem se ve vegetačním období odmítala hnout z domu na více než dva dny, aby nám nezvadly kytky a nepovyrostl plevel.
   

Jeden by nevěřil, jak se ale člověk může na středně stará kolena zásadně změnit!

     V posledních létech to u nás vypadá tak, že když zrovna netřídíme materiály z jedné cesty, připravujeme cestu další. V mezidobí jsme celí nesví z toho, že česká káva málo voní po kardamomu a muezzina nezaslechneme, co je den dlouhý, ani když uši napínáme. A tak alespoň občas pokouříme vodní dýmku a prohodíme mezi sebou arabské slůvko. Zahrada je poněkud ležérně vedená a ze všeho nejlíp se tam teď vede pampeliškám. (Však jsou to také hezké květinky!)

Máme dvě dcery. Nechceme je šidit, ale zároveň bychom si netroufli brát je s sebou na cesty, jež nepovažujeme za dostatečně bezpečné. Proto přísně rozlišujeme a spravedlivě střídáme výlety rodinné a úlety dobrodružné.

Na těchto stránkách bychom těm, kteří sem ať již omylem nebo jaksi cíleně zabloudili, rádi představili - pravda, poněkud nesourodou - mozaiku fotografií a zážitků z těch míst, která se nám během našich cest v posledních létech líbila.


Stanislava a Jiří Brůhovi - oční lékařka a architekt
  • České Budějovice
  • dcery Klára a Alžběta
  • jedna zaplevelená zahrada
  • Canon EOS 5, 300D, 10D a 5D
  • tři vodní dýmky a několik orientálních koberců
  • malá soukromá vinotéka
  • to je asi tak všechno…

  • Od léta 2013 už cestujeme každý zvlášť. Já sama, s dcerami nebo kamarády, a Jirka s paní, s níž jezdil v minulých patnácti letech za mými zády.