Xi´an - hliněná armáda a "popelky" sprašové oblasti.
Xi´an je hlavním městem provincie Shaanxi, jež patří k nejdéle osídleným místům Číny. Oblast byla obývaná již v dobách prehistorických, svou největší slávu zažila v období vlády dynastie Tchang, kdy byl Xi´an metropolí celé říše a se svým milionem obyvatel byl největším městem v Asii. Xi´an ležel na křižovatce důležitých obchodních cest a byl východiskem proslulé "hedvábné stezky".
Město leží ve sprašové oblasti, což znamená, že zdejší půda je tvořená čímsi mezi jemným pískem a prachem. Nevím, zda je to tam tak stále, ale po celou dobu našeho krátkého pobytu se ve vzduchu vznášely jemné částečky, které způsobily dojem špinavé hnědé mlhy. Vše - domy, stromy, auta, kola, lidé - bylo pokryto vrstvou tohoto hnědošedého závoje.
Xi´an samotný je velký, zaprášený a ne zrovna nejhezčí. Ve svém centru i okolí má ale několik pozoruhodností, které bezesporu stojí za návštěvu a zde za zmínku.
Čchin bingmayong (Hliněná - či terakotová - armáda)
Tato pozoruhodnost je jednou z absolutních "highlights" pro návštěvníky Číny.
Panovník Čchin Š´chuang-ti, který vládl ve 2. století před Kristem, je považován za sjednotitele Číny a má proto přídomek "První císař". Jeho postavení v dějinách je velmi diskutované, protože na jedné straně dokázal sjednotit rozdrobené malé státy, zavedl jednotné míry, váhy a písmo, zahájil gigantické projekty, jakými byly zavodňovací kanály, Velká čínská zeď, učinil z Xi´anu, do té doby nevýznamného, metropoli říše, ale na straně druhé nechvalně proslul jako despotický krutovládce.
V roce 1974 byl v polích 30km za Xi´anem zcela náhodně učiněn ohromující objev - podzemní hliněná armáda, kterou - jak se posléze ukázalo - nechal "První císař" vybudovat jako součást svého pohřebního vybavení. Bylo nalezeno zhruba sedm tisíc hliněných válečníků v životní velikosti, rozestavěných do bojových šiků doplněných o koně a vozy. Figury se vyznačují dokonalými proporcemi a individuálními rysy obličejů a oděvů.
Uvádí se, že v terakotové armádě neexistují dva shodní vojáci. Každá figurína má svůj individuální výraz obličeje.
Pohřeb "Prvního císaře" přivedl k dokonalosti čínskou praxi vytvořit duplikát světa živých v podzemní rezidenci, v níž by zesnulý mohl žít navěky. V Xi´anu byly nalezeny čtyři oddělené podzemní místnosti označené jako výkop 1 až 4. V nich situované formace bojovníků jsou sestaveny podle tehdejších vojenských předpisů popsaných v textech o válečné strategii. Hliněná armáda byla
rozbita záhy po smrti "Prvního císaře", když generál Xiang Yu spolu se svými vzbouřenci srovnal se zemí paláce v čchingském hlavním městě a zničil císařovu hrobku. Všechny místnosti byly již tehdy vykradeny kvůli autentickým zbraním a jejich strop se propadl v důsledku úmyslně založeného požáru. Většina figur byla poničena a nyní, po staletích, musela být znovu pracně sestavována.
Již předem jsme byli v brožurách a i naším čínským průvodcem upozorňováni, že se v prostorách hliněné armády nesmí fotografovat. Byla jsem z toho hodně smutná, a tak jsem si repliky válečníků předem vyfotografovala alespoň v obchodě, kam nás ještě před prohlídkou zatáhli.
Jelikož se mi již opakovaně stalo, že jsem v autě či autobuse nechala blesk, stativ, další film či jiné důležitosti, zvykla jsem si vláčet kompletní fotografické vybavení s sebou kamkoliv. A hle, jak se mi to tentokrát vyplatilo! Když jsem zjistila, že Číňané prskají blesky ze svých malých foťáčků do šera stometrového hangáru v bláhové naději, že z toho něco bude, a hlídače to nechávalo chladnými, rozbalila jsem svůj stativ a dálkovou spoušť a jen jsem se tetelila...
Ze čtyř odhalených výkopů je největší výkop číslo1, který obsahuje přes 6000 figurín uspořádaných do bojových formací.
V neklid mne uvedla informace, že je přesně známo místo vlastní hrobky "Prvního císaře". Je jím nedaleký pahorek Li, který údajně ukrývá podzemní palác a hrobku zmíněného panovníka. Čínští archeologové se zatím neodvážili prozkoumat tuto lokalitu s odůvodněním, že nemají potřebnou technologii a know how, a tak obsah hory zůstává nadále záhadou. Tak já bych to tedy (být na jejich místě) nevydržela…
Huaqingchi ( "horké prameny a lázně").
Západně od Xi´anu leží na úpatí hory Li Shan (Hora Černého koně) lázně s vyvěrajícími horkými prameny, které si nechali pro svou potěchu vybudovat čínští císaři. Nejvíce lázně proslavil císař Xuangzong z dynastie Tchang, který zde trávil zimy se svou konkubínou Yang Guifei, považovanou za nejkrásnější ženu Číny všech dob. Uvádí se, že kvůli ní dokonce zanedbával své vladařské povinnosti.
Za ponoření ruky do horkého pramene se zde platil poplatek. Můj tatínek však začal kulhat, kroutit se a masírovat si bedra. Čínské pokladní pravil česky, že má revma a že by přeci od něj nechtěla peníze, když je tak starej... Poté se vecpal kolem turniketu a šel se opláchnout do horké vyvěrající vody. Paní se nejdřív durdila, pak ale mávla rukou a rozesmála se...
Romantické stavby v areálu "horkých lázní" Huaquingchi.
Ve vlastním historickém jádru Xi´anu je několik dalších zajímavostí, které jsou - bohužel - vedle hliněné armády jen jakýmisi "popelkami" - slovo pro památku ve sprašové oblasti naprosto příznačné…
V centru města jsou nedaleko od sebe dvě "věže" ze 14. století. (V našem chápání tohoto pojmu jsou ony stavby na věže málo vysoké a příliš široké, ale jiný kraj - jiné věže ...). Zvonová věž oznamovala kdysi čas jít do práce. Její nedalekostojící kolegyně Bubnová věž naprotitomu dávala na vědomí, že se může jít z práce domů.
Takto vypadalo centrum Xi´anu přes den. Nesvítilo slunce a vše bylo
zahaleno do šedavého oparu z kombinace mlhy a sprašových
částeček. Foto zachycuje zmíněnou Bubnovou věž.
Dayanta (Velká pagoda divoké husy)
Pagoda je součástí komplexu kláštera Milosrdenství (Ci´ensi) vybudovaného v 7. století. Stupňovitá stavba je vysoká 64 m a pochází z roku 652. Krom toho, že byla v průběhu staletí zvýšena z původních pěti pater o dvě další, nedoznala za oněch 1350 let žádnou stavební úpravu. Zůstala nedotčena i po zemětřesení o síle 8 stupňů Richterovy škály... Tolik tištěná brožurka o Číně z vydavatelství Olympia. Lonely Planet tvrdí: Pagoda byla opakovaně renovovaná, restaurovaná a přistavovaná ... tak vida.
Co tvrdil náš čínský průvodce nevím, protože jsem pobíhala po areálu, fotografovala a jeho neposlouchala.
Stavba byla určena k uchování svitků, které sem v 7. století přivezl učenec a cestovatel Xuan Zang
z Indie. Velká pagoda divoké husy je proto dodnes symbolem kulturních vztahů mezi Čínou a Indií.
A proč Pagoda divoké husy? Legenda vypráví (je to z ústního podání a možná, že jsem to trochu popletla...), že na zemi seděli vyhladovělí mnichové a modlili se k Buddhovi. Ten nejmladší z nich, vysílený hlady, si přál, aby dostali něco k snědku. Vtom z hejna divokých husí, které nad nimi zrovna letělo, spadla jedna přímo mezi mnichy. Nejmladší se zaradoval, poděkoval Buddhovi a chystal se husu začít upravovat k jídlu. Nejstarší mnich však mladíka pokáral se slovy - "Přece bys tak vzácný dar od samotného Buddhy nesnědl! Je na místě, aby se tato událost zvěčnila pro další pokolení!" ... A tak vznikla Velká pagoda divoké husy. |
|
Velká pagoda divoké husy byla zahalená
do prašnomlžného oparu.
|
Čchingzhensi (Velká mešita)
Město Xi´an má proslavenou muslimskou čtvrť, jejímž duchovním centrem je Velká mešita, která patří k největším islámským stavbám v Číně. Starobylé stavby, jež v sobě pozoruhodným způsobem kombinují prvky islámské a čínské architektury, pocházejí původně až z 8. století, jejich nynější podoba je však o mnoho mladší.
Mešita se mi jevila jako typická čínská stavba s mnoha pavilony, zahradami a dvory navzájem oddělenými zdobnými branami. Nebýt arabských nápisů, těžko by bylo uvěřit, že má tento komplex něco společného s islámem.
Jeden by nehádal, že tento typicky čínský areál je starodávná muslimská mešita.
A nakonec zážitek, který korunoval náš krátký pobyt v Xi´anu - večer nás (spolu s dalšími evropskými turisty, kteří ve městě tou dobou dleli) zavezli na "velkolepou šou z období dynastie Tang". Slavnostní večeře měla několik chodů, přičemž nám vyhrávala tradiční hudba. Po dezertu zhasli a "pořádně to rozbalili".
Velmi turistický galavečer měl evokovat dávné doby
dynastie Tang. Evokoval spíš Broadway…
|
