úvod o nás Reportáže Cestografie Knihy Napište nám


Čechy pod širákem - červenec 2015

A pak, že to nepůjde... :)

   S Jiřím jsme vyrazili na výlet a nedá mi, abych o tom nenapsala v duchu této nově založené rubriky "čerstvé dojmy po příjezdu z cesty". Pravda, musela jsem trošičku naléhat, ale když si Jiří s nemalým časovým skluzem vyrobil ďábelský systém na automatické zavírání slepic v kurníku na noc, aby je nesežral vetřelec v podobě kuny, a když se smířil s tím, že mu nejspíš trochu povadnou některé rostlinky, mohli jsme vyrazit.

Klikněte pro zvětšení.

   Sice jen na pět dnů, ale stálo to za to! Neměli jsme žádný pevný cíl, jen jsme si vzali k ruce knihu "Drobné perly české architektury" od Vávry a Kotalíka, která mne před časem okouzlila. Protože se znám, tak jsem si tentokrát dávala obzvláštní pozor na to, abych nás oba nehonila po co největším počtu "zářezů", a tím výlet neproměnila ve štvanici s odškrtáváním úlovků... nakonec jsme knižní perly viděli všehovšudy tři, ale nečekaných a neplánovaných příjemných zážiktů a krásných míst byly přehršle. Některá místa, nad kterými jsem (z neznámých důvodů) celý život ohrnovala nos ... Ostrov - pche, tam nic není, proč bychom tam jezdili?? ... mne zanechala v úžasu.

Klikněte pro zvětšení.       Klikněte pro zvětšení.

Klikněte pro zvětšení.       Klikněte pro zvětšení.

   Takže: pryč s předsudky!! To, v čem byl pro mne tento výlet výjimečným, je ale skutečnost, že jsem ve svém úctyhodném věku poprvé spala pod širákem! :) A to nikoliv někde na zahradě za vilkou, ale na tvrzi, v krajině u ČOVky a v opuštěných kopcích u vyhořelého strašidelného domu - tam jsem se fakt bála a usnula jsem jen za mocného přihýbání si z lahve červeného vína :)

Klikněte pro zvětšení.       Klikněte pro zvětšení.

   Jednoduše jsme jeli a zastavovali se tam, kde nás něco zaujalo. Tento způsob jsme ale záhy museli opustit, protože bychom se nikam nedostali ... když člověk chce, je tomu nakloněn, je otevřený a vnímavý, tak ho něco zaujme na každém rohu, na každém kilometru! (Nikdy nezapomenu na naši zastávku při jiném, velikonočním výletu v Dírné ... Dírná je - s prominutím - děsná díra ... ale kolik jsme tam toho uhlídali!! co všechno jsme tam zažili a viděli!! - a to ke všemu krápalo a byla zima!)

Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.

Klikněte pro zvětšení.       Klikněte pro zvětšení.

   Ale zpátky k červencovému parnému výletu ve znamení splynutí s přírodou (spaní pod širákem a nahaté koupání). Zajeli jsme také na pár míst, která jsem si vždycky přála vidět a na která nikdy jaksi nedošlo...

    Takže třeba namátkou...

         Lázně Kyselka, tolik propírané v médiích - mají velký potenciál a už je tam lešení, tak se snad dočista nerozpadnou ... a hned vedle v Radošově je krytý dřevěný most, ze kterého jsme byli nadšeni. Když jsme si ale přečetli, že uvnitř toho dříví je železobetonový základ, tak jsme trochu posmutněli...

Klikněte pro zvětšení.       Klikněte pro zvětšení.

   Chříč... co to je? Kde to je?? (Lonely Planet by napsalo "in the middle of nothing") - na kraji vesničky nás zastavila cedule "muzeum každodennosti" ... vyklubal se z toho projekt skupinky nadšenců, kteří nás okouzlili - ve starém původním pivovaru zřídili malý funglnový jiskřivý a přilehlé interaktivní muzeum - smekáme před nimi! Akorát že se jménem "Chříč" se jim bude špatně pronikat na zahraniční trhy... :)

      "Pijte pivo z Chříče, sleduje vás Níče!"

Klikněte pro zvětšení.       Klikněte pro zvětšení.

   Do Ostrova bych normálně na výlet NIKDY NEJELA!! (Pamatuju si jen tamní vlhké šatny na žákovských tenisových turnajích.) A teď volám: jeďte tam! Nádherný zámecký park s pohledovou zdí (ha, že byste rádi věděli, co je to "pohledová zeď"?), altánem a pitoreskními stromy (jeden starý pán je tam chodí fotit a hledá v nich přízračná zjevení - dlouho nám o tom vyprávěl), "zahrada vůní a barev" s vyhlídkou ... ale hlavně jsme si tu odškrtli "další perlu" - barokní kapli Panny Marie Einsiedelnské, "mariánský remake", resp. kopii na druhou....

Klikněte pro zvětšení.

   Klášterec nad Ohří - che! ... koho by napadlo jezdit do Klášterce nad Ohří?? Leda blázna? ... anebo člověka znalého - za každým rohem tady na vás vyjukne nějaká rozvlněná Braunova socha... krásný zážitek!

Klikněte pro zvětšení.

   Jeli jsme oblastí, která věru příliš turistická není - ale dá se tam najít fůra zajímavostí. Povrchové doly mnohde zarůstají, přeložka není ten technický zázrak, který jsme čekali, Jezeří je velmi noblesní i ve své omšelosti, Duchcov je krásný v zapadajícím slunci, Klínovec má na svém vrcholu jakési rozvrkočené lego, v příhraničních vesnicích jsou švanda prodejny a Hřensko je průšvih - Hřensko je jedna velká vietnamská tržnice. (Nic proti Vietnamcům a jejich tržnicím, ale ne ve skalních soutěskách!!!)

Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.

Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.

Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.     Klikněte pro zvětšení.

   Tak já už to asi budu muset zkrátit ... chtěla jsem vidět povrchové doly - viděla jsem povrchové doly. Chtěla jsem vidět Jezeří, viděla jsem Jezeří. Chtěla jsem vidět Hřensko, viděla jsem Hřensko ... (je to jako v té písni od Jacquese Brela, kterou mám tolik ráda - vyčítá tam své manželce, že vždy jel, kam chtěla ona, že se s ní vláčel za celým příbuzenstvem, do Vesoulu, do Honfleuru, ale nakonec se vzepřel a do Paříže už nejel...) Na konci našeho výletu se nikdo nevzepřel, ale prostě a jednoduše nám skončilo volno.

Klikněte pro zvětšení.

Klikněte pro zvětšení.