úvod o nás Reportáže Cestografie Knihy Napište nám

Vietnam ... všude motorky!        říjen 2016

Zase jednou nádherný zážitek!! :) Vietnam, bývalá francouzská Indočína – velké překvapení – milé překvapení!


   Vím, že se v této oblasti hodně jezdí na motorkách – to, co jsem tu ale viděla, předčilo všechna má očekávání! Veletoky motocyklů, motorky všude!


   Vycházejíc ze zkušeností, které s Vietnamci máme u nás, jsem nabyla dojmu, že jsou to samí chudáci žijící v nuzných podmínkách, když se tak zuby nehty drží tady v Čechách, kde na ně všichni koukají skrz prsty.

   Srovnám-li to s opravdu chudými zeměmi, které jsem navštívila, se lidé ve Vietnamu de mého názoru zase až tak špatně nemají. Vyslovené nebožáky a strádající chudáky jsem tu snad neviděla...

   Vietnamci jsou přátelští a otevření, ženy a dívky jsou povětšinou hezké a najdou se i vysloveně krásné. A vlastně ani nemají tak moc šikmé oči... Zase jednou jsem fotografovala jak smyslů zbavená :)



   Cesta do Vietnamu pro mne byla atypická i v tom smyslu, že jsem ji nevymyslela, ale byla jsem přizvaná k malé skupince lidí, z nichž jsem většinu příliš neznala. Musela jsem se často přizpůsobovat, což mi, pravda, moc nejde, na druhou stranu jsem ale byla prakticky bez starostí, protože "účastník zájezdu". Bylo nás šest, cestu nám zařídil a průvodcoval Čech Michal a jeho vietnamská manželka "Lenka".

Klikněte pro zvětšení.

   Cestovali jsme hlavně po vietnamském severu, kde jsou oblasti pro turisty téměř panenské... Dostali jsme se až k čínským hranicím, do oblastí, kam potřebujete zvláštní povolení. Byla tu nádherná krajina...



   Takové vedro-vlhko jako ve Vietnamu jsem asi nikde nezažila – byla jsem trvale zpocená a promočená. Všude tu mají větráky a v hotelích je vždy klimatizace – bez té by byly noci krušné.

   Když už jsme u spaní... Pro cestující "fajnovky" (jako třeba já) je velmi vhodné vzít si s sebou tenkou látkovou vložku do postele. V hotelích sice mají vyprané prostěradlo a povlečený polštář, ale přikrývka bývá bez povlaku a vzhledem k tomu, kolika lidem už posloužila, se o její nezávadnosti musí pochybovat.

   A pak tu všude mají nezvykle tvrdé matrace. Mně osobně to docela vyhovovalo, ale ostatní spolucestující velmi skuhrali. Sami Vietnamci jsou zvyklí spát jen na prkenných lůžkách s rohoží!

Klikněte pro zvětšení.
Nicméně šlofíka si jsou
schopni dát vždy a všude :)

(Docela dost tu respektují polední pauzu, resp. poobědovou siestu. Mezi polednem a čtrnáctou hodinou se nikde nic nepořídí. Zato večer mají otevřeno dlouho do noci.)

   Jídlo! Ano, náš výlet měl mít (a opravdu měl) "silný důraz na gastronomickou stránku". Inu – ono to ani jinak nešlo, protože tady prostě a jednoduše musíte jíst vietnamské jídlo. Jinde všudypřítomný MacDonald sem ještě dráp nezaťal a restaurace s turistickým menu tady prostě nevedou (alespoň na "odlehlém severu", kde jsme se povětšinou pohybovali my). Komu nechutná rýže a rýžové nudle, zázvor a citronová tráva, tak má smůlu. Vývar se podává i k snídani – ranní houska s máslem a džemem? Zapomeňte! Ale to pak můžeme zůstat v Evropě, že... :)

Klikněte pro zvětšení.

Vietnam je pro fotografa ráj, protože se dá všude
fotit ... nikdo mne neodháněl, neškaredil se a nenadával.