Bazilika sv.Magdalény, dominanta klášterního komplexu ve Vézelay, vévodí širokému okolí. Toto významné poutní místo bylo na vrcholu své slávy v době křižáckých válek. Před třetí křížovou výpravou se zde sešli anglický král Richard Lví srdce a jeho francouzský protějšek Filip August. Před svým tažením do Afriky, sedmou křížovou výpravou, zde opakovaně dlel král Ludvík IX., později prohlášený za svatého. Vézelay si vybral sv.František z Assisi jako první francouzskou "filiálku" svého řádu. V pozdějších staletích však Vézelay zaznamenalo ztrátu zájmu poutníků a nastal jeho úpadek. O záchranu baziliky se zasadila nám již známá dvojice "kámošů" Merimée&Viollet-le-Duc. Je třeba přiznat, že všemi tolik obdivovaná hlavní fasáda chrámu s bohatým reliéfním dekorem byla v 19. století Viollet-le-Ducem znovuzhotovena podle starých nákresů.

Uprostřed polí leží obdivuhodná stavba klášterního kostela v Pontigny. Již jen svými rozměry 108 metrů délky a 52 metry šířky v transeptu vzbuzuje respekt. Opatství Pontigny je známé tím, že ve středověku poskytovalo útočiště pronásledovaným duchovním z Anglie. Azyl zde nalezli postupně tři arcibiskupové canterburští, z nichž poslední, Edmund Rich, později svatořečený, je zde pochován.

Noirlac je nejkompletněji zachovalým z dvanácti benediktinských opatství, která z původních 345 přežila ve Francii do dnešních dnů. Nalézá se v kraji Berry a po architektonické stránce tvoří přechod mezi pozdním slohem románským a nastupující ranou gotikou.

Proslavený reliéf v tympanonu nad hlavním vchodem do klášterního
kostela Ste-Foy zobrazuje poslední soud. .

V poklidné atmosféře pod hřejivým jižním sluncem je umístěno malé provensálské opatství Sénanque. Prostý kamenný stylově čistý kostel nebyl určen k přijímání davů poutníků, a tak dokonce postrádá i hlavní portál. Přístup do kostela zajišťovaly jen dva nenápadné vchody v bočních lodích.