V kraji mezcalu - Oaxaca, Monte Albán, El Tule, Mitla.
 Do Oaxacy, hlavního města stejnojmenného státu jsme se dokodrcali po strastiplné mnohahodinové cestě plné zákrutů a serpentin, kdy jsme od břehů Tichého oceánu, z Puerto Escondido museli překonat pohoří Sierra Madre del Sur.
Název města se vyslovuje "oachaka", chcete-li však vyvolat dojem znalce místních poměrů, vyslovujte "uahaka", přičemž to prostřední "h" je jen takové lehoučké, jako vzdech...
Střed města je vystavěný na pravidelné pravoúhlé síti ulic a dodnes si zachoval koloniální ráz z doby, kdy byla Oaxaca nejdůležitějším městem jižního Mexika. Má výbornou strategickou polohu na průsečíku tří údolí, jež jsou známá pod souhrnným pojmenováním Valles Centrales, byla vždy úrodná a dnes jsou pro turisty atraktivní pěstováním agáve, z něhož se vyrábí pověstná kořalka. Mezcal se vyrábí ze šťávy různých druhů agáve, zatímco v Evropě známější tequila pouze druhu jediného - Agave tequilana weber.
Do každé láhve mezcalu, který se vyrábí v několika odlišných kvalitách, se vkládá odpudivě působící tlustý bílý červ "gusano", který nápoji údajně dodává "ten správný šmak", ale nám se zdálo, že je tam jen proto, aby učinil pálenku lépe prodejnou. Tak, jak se tequila pije se solí a citrónem, pije se mezcal se směsí soli, chilli a suchých rozemletých červů. (Toto nám vysvětlil číšník v baru až poté, co jsme si každý dali tři štamprlata.)
Plantáže agáve, z něhož se vyrábí mezcal, jsou v širokém okolí Oaxacy.
Navštívili jsme zde kostel Santo Domingo, nejkrásnější z oaxackých chrámů, vystavěný v 16. století v bohatém koloniálním barokním slohu. Jelikož se jedná o oblast s častou seismickou aktivitou, má kostel neobyčejně silné kamenné zdi.
Rokokový interiér oaxackého kostela Santo Domingo je bohatě vyzdoben pozlacenými ornamenty. Jméno má podle svatého Dominika z Guzmánu, španělského mnicha a zakladatele dominikánského řádu. Řád se vyznačoval chudobou, přísnými pravidly a odříkáním a sehrál důležitou roli při ochraně původního obyvatelstva před excesy španělských dobyvatelů.
 |
|
Hlavním návštěvním místem je však Monte Albán, stará zapotécká metropole vybudovaná na vršku vypínajícím se nad nynější Oaxacou. Původně to asi byli Olmékové, kdo zarovnal vrchol hory a vytvořil tak obrovskou plošinu 200 až 300 metrů nad okolním terénem, na níž vzniklo nepřístupné chrámové město. Dodnes zůstává tajemstvím, jak bylo toto titánské dílo technicky provedeno. Na pahorku se vystřídaly jednotlivé prehispánské kultury a postupně zde zanechaly stavební stopy. Ty jsou datovány do širokého časového rozmezí od 2. století před Kristem až po 13. století po Kristu.
Dnes je zde k vidění kolem dvou tuctů monumentálních staveb většinou pyramidového typu. Nejznámější z nich je "Dům tanečníků" pojmenovaný podle kamenných desek se figurálními vyobrazeními, která zůstávají dodnes hádankou.
Pojmenování "danzantes" - tanečníci vzniklo na základě prvního povrchního pohledu na desky. Jsou do nich vyryty lidské postavy s povětšinou otevřenými ústy a nepřirozeně zohýbanými končetinami, a tak se zprvu mělo za to, že tito lidé tančí a zpívají. Podrobnější studie však ukázaly, že se nejedná o veselý křepčící zástup, ale o zmučené
|
a znetvořené zajatce, jejichž těla jsou zkroucena křečí, mají uřezané genitálie a vyhřezlé vnitřnosti a jejich obličeje jsou staženy do bolestivé grimasy.
Z Monte Albánu je nádherný výhled dolů na Oaxacu a dále do širého kraje. Vedle palácových a chrámových pyramid a mnoha podzemních hrobek zde nechybí ani zvláštní nepravidelná stavba astronomické observatoře a neodmyslitelné hřiště pro krvavou míčovou hru - Juego de Pelota.
Celkový pohled na větší část chrámového střediska Monte Albán.
Schodiště mexických pyramid jsou nepohodlná, s velmi vysokými stupni a výstup nahoru i sestup dolů jsou dosti namáhavé, zvláště pak s přihlédnutím ke skutečnosti, že se mnohé pyramidy nacházejí v relativně velké nadmořské výšce. Někdy bylo docela zábavné pozorovat lidi plahočící se po schodech sem a tam...
Kdosi nám vysvětloval, že způsob stavění těchto schodů má svůj význam a náboženskou symboliku. Vysoké stupně nutí člověka chodit po nich šikmo v klikatých čarách sem a tam a ne přímo nahoru a dolů, což je podstatně namáhavější. Onen šikmý pohyb chodce sleduje jakousi vlnovku, která má charakterizovat tvar těla Opeřeného hada a tím mu vzdávat poctu.
No, způsob chůze jsme si vyzkoušeli a je skutečně mnohem pohodlnější, než pohyb přímý, ale ono srovnání s Opeřeným hadem jsem nikde jinde nečetla, a tak si nejsem jistá, zda si dotyčný trochu nevymýšlel...
Jeden z nebohých oaxackých "danzantes". Tento má dokonce plnovous, což je další věc, která historikům vrtá hlavou. Vůbec se totiž neví, kdo tito záhadní zajatci mohli být. |
Neodolali jsme a navštívili i vesničku El Tule ležící asi 10km od Oaxacy, v níž se nachází údajně "největší solitérní biomasa" na světě. Pod tímto podivným a máloříkajícím souslovím se skrývá ohromný strom druhu "ahuehuete", patřící do skupiny cypřišovitých.
Strom není ani tak příliš vysoký (i když 42 metry výšky je úctyhodné číslo), jako je objemný jeho kmen - jeho obvod činí 58 metrů! Stáří stromu se odhaduje na široké rozmezí mezi dvěma a třemi tisíci lety. Strom se nachází v parčíku přilehlém k poutnímu kostelíku ze 17. století a když ho chcete vidět zblízka, musíte zaplatit vstupné.
Obří kmen pověstného stromu z El Tule.
Mitla je v celém Mexiku jedinečná svými charakteristickými kamennými "mozaikami" a shledali jsme ji nádhernou. Leží asi 45 kilometrů východně od Oaxacy a určitě stojí za návštěvu. V době nějakých 200 až 300 let před španělskou konkvistou byla Mitla hlavním zapotéckým náboženským střediskem skládala se ze složité soustavy paláců a chrámů.
Z nich se dodnes dochovala bohužel jen malá část, protože uprostřed tohoto komplexu byl vystavěn katolický kostel svatého Pavla, k jehož výstavbě posloužil jako materiál kámen právě ze zdejších chrámů.
Avšak i to málo, co zde zbylo, má svůj osobitý architektonický rys - fasády staveb jsou zdobeny pravidelnými geometrickými trojrozměrnými vzory vyskládanými z přesně otesaných kamenných kvádříků. Udává se, že zde lze nalézt 14 různých motivů, které zastupují nebesa, zemi, Opeřeného hada a další významné kulturní a náboženské symboly tehdejší doby.
Kostelík San Pablo v Mitle vypadá velmi pěkně, zvláště přes dekorativní plot z kaktusů, ale člověk by ho rád oželel, jen kdyby zde zůstalo vše, z čeho a na čem byl vystavěn...
Staré zapotécké paláce z Mitly a jejich úžasné kamenné
"mozaiky", které nejsou nikde jinde k vidění.
|
