úvod o nás Reportáže Cestografie Knihy Napište nám


Soweto, Jihoafrická republika 2018

   Zpátky do Evropy jsem letěla sama. Záměrně jsem si naplánovala dlouhé mezipřistání v Johannesburgu, protože jsem si už dlouho přála navštívit nechvalně proslulé Soweto, zdejší rozsáhlé černošské předměstí, které dodnes nese punc nebezpečí. Kamarád zatelefonoval kamarádovi a ten mi domluvil „někoho, kdo mne tam doveze a provede“.
   Vůbec jsem si nebyla jistá, zda to klapne, ale když jsem se vymotala do příletové haly, čekal mezi ostatními chlap jako hora s nápisem „Stanislava“. Dovezl mne tam, projel a prošel se mnou bezpečné i méně bezpečné oblasti, vysvětloval a vyprávěl. Strávili jsme spolu půl dne – bylo to nesmírně zajímavé. Požádala jsem ho, jestli si ho mohu na památku vyfotit před plakátem s boxery – jako úsměvný kontrast k jeho jménu. Jmenoval se Mkolisi a hned dodal, že to znamená „peacemaker“ – mírotvorce – takže něco jako Miroslav? :) Spíš prý ale ten, kdo odpouští...
   Při zpáteční cestě na letiště se mne vyptával na mou zemi, ale nebyl to jen zdvořilostní povrchní hovor. Docela jsem se přitom zapotila. „Jaké náboženství vyznáváte vy Češi?“ „Jsme křesťanská země, ale řekla bych, že dnes jsou mladí povětšinou ateisté.“ „Co to znamená ateista?“ „Kdo nevěří v Boha.“ ... „Vy nevěříte v Boha??!! Ale kde není Bůh, tam je Ďábel!“ ... Co na to říct?